Noční můra námořníků – Jak vzniká bouře?

Tipy od nás
SeaTime.cz 5 min read

Bouře jsou od dávných časů noční můrou všech námořníků. Jejich projevy jsou často spektakulární a během krátkého času mohou způsobit velké problémy potenciálně končící až ztroskotáním plavidla. Proto je důležité rozumět principu jejich vzniku a rozvoje, znát nebezpečí, která způsobují a vědět, jak zpozorovat riziko jejich vzniku a včas se jim vyhnout.

Obecně řečeno jsou bouře dynamickým jevem v atmosféře vznikajícím v důsledku nestability vzduchových mas. Typicky vznikají v oblastech nízkého tlaku (velkého či malého rozsahu) obklopených oblastmi vysokého tlaku. Provází je zpravidla řada projevů, které přinášejí lodím na moři i v přístavu různá rizika. Typický je silný vítr a jeho poryvy (obvykle až 3x rychlejší než stabilní vítr), déšť a mlžno omezující viditelnost, kroupy způsobující potenciálně zranění nebo poškození plavidla a zhoršující viditelnost, vysoké vlny, často nepravidelného charakteru způsobeného interferencí a s dlouhým časovým doběhem i po odeznění bouře, blesky ohrožující jak lidi, tak plavidlo a také výrazné prudké změny výšky hladiny moře.

- Synoptická mapa
Synoptická mapa zpracovaná britským MetOffice: Rozsáhlá tlaková níže se středem jihovýchodně od Islandu se rozprostírá nad větší částí severního Atlantiku. Okluzní bod (bod kde se na úrovni povrchu stýkají teplá a studená fronta se nachází nad jižním cípem Norska. Podél studené fronty nad Severním mořem, která z něho vychází, je možné vzhledem k výrazné změně tlaku očekávat frontální bouřkovou činnost. Všimněte si také tlakových propadů v oblasti Skotska a také nad Atlantikem západně a jihozápadně od Britských ostrovů.

Rozdělení bouří

Bouře rozdělujeme z hlediska jejich vzniku na frontální a nefrontální. Frontální bouře vznikají v souvislosti s tlakovými nížemi a frontálními systémy, které se na nich tvoří. Při přechodu standardní tlakové níže se zpravidla nejprve setkáváme s teplou frontou. Ta se dlouho dopředu ohlašuje nejprve vysokou oblačností, která postupně klesá a posléze se dostavují i srážky. Nejedná se ale o bouřkové jevy.

Po přechodu teplé fronty se rychle dostáváme do oblasti teplého vzduchu bez oblačnosti a srážek. To řadu lidí bez meteorologických znalostí může ukolébat a domnívají se, že špatné počasí už mají za sebou. Dříve či později je ale teplá fronta následována frontou studenou. Ta se neohlašuje předem vysokou oblačností - na jejím čele je naopak rovnou oblačnost bouřková. Z hezkého slunečného počasí tak během krátkého času přejdeme přímo do více či méně silné bouře. Po přechodu bouřkové zóny pak pokračuje další srážková oblačnost (již nebouřkového typu). Zároveň dochází k prudkému poklesu teploty.

Occluded front synoptická mapa
Synoptická mapa zpracovaná německou Wetter Dienst, která zachycuje situaci ve stejnou dobu, jako předchozí mapa. Červeně jsou zakreslené teplé fronty, modře studené a růžová označuje fronty okluzní. “T” označuje tlakové níže (v britské mapě “L”) a “H” tlakové výše (stejně jako v britské variantě). Ze srovnání s předchozí mapou je dobře patrné, že obě instituce mají rozdílný přístup k prezentaci, v základních rysech se ale samozřejmě shodují.

Frontální bouře trvají relativně dlouhou dobu a jsou díky tomu dobře predikovatelné a sledovatelné. Nebezpečí jejich vzniku je patrné ze synoptické mapy a oblačnost s nimi spojenou a jejich pohyb můžeme sledovat na záběrech z meteorologických družic.

Nefrontální bouře jsou nejrůznějších typů a geneze. Častým typem je letní lokální bouře, která vzniká výrazným ohřátím povrchu (ať už na pevnině nebo na moři), od kterého se ohřeje vlhká vzduchová hmota, začne rychle stoupat do vyšších a chladnějších vrstev atmosféry a dá tak vzniku bouřkové oblačnosti. Takové bouře postihují zpravidla velmi omezenou oblast. Při jejich vzniku hrají důležitou roli lokální geomorfologické parametry a je zpravidla velmi obtížné je předpovídat. Vyplatí se poslouchat místní předpovědi počasí a číst informace z dobrých námořních pilotů, kde se často dozvíme o oblastech typicky postihovaných lokální bouřkovou aktivitou a jejích podmínkách (roční období, vývoj počasí atd.).

Družicový snímek
Družicový snímek pořízený v infračervené části spektra zobrazující oblačnost ve stejnou chvíli, kterou zachycují synoptické mapy.

Nefrontální bouře vznikají také v oblastech tlakových propadů - místech souvislé lineární nestability tlakového pole vyznačených v synoptické mapě silnými delšími nebo kratšími čarami (mají šířku okolo 10 NM, jejich délka se pohybuje v desítkách i stovkách NM). Takové oblasti se tedy dají vysledovat z meteorologické mapy a je tudíž možné se na jejich příchod včas připravit. Důležitá přitom není ani tak přesná poloha propadů zakreslených do mapy, která se v čase velmi dynamicky mění, jako spíše rozsah a pohyb oblasti, ve které se vyskytují.

Další nefrontální bouře někdy vznikají v našich zeměpisných šířkách (tedy mezi 30 a 60 stupni severní šířky) na východním okraji tlakových výší, kde se střetávají vzduchové hmoty velmi rozdílných teplot a vlhkostí. Někdy se označují jako bouře pseudo-frontální.

Z hlediska jachtaře jsou dvě možné strategie bezpečného překonání bouře - buď být včas před jejím příchodem v bezpečném přístavu nebo naopak zůstat v dostatečné vzdálenosti od pobřeží a nebezpečných mělčin po celou dobu jejího trvání. Rozhodně se nikdy nesnažit o únik do přístavu v průběhu bouře!

Skica prostorového modelu teplého sektoru frontálního systému
Skica prostorového modelu teplého sektoru frontálního systému tlakové níže. Označení Cumulonimbus ukazuje na bouřkovou oblačnost vznikající na čele studené fronty.
Přihlaste se a získejte okamžitou slevu jenom pro členy! Ušetřete peníze s každou rezervací
Přihlášením nebo vytvořením účtu souhlasíte s našimi Ochrana osobních údajů a Všeobecné podmínky

Bouře jsou tématem, které je možné rozebírat z nejrůznějších úhlů pohledu. Pokud byste se o bouřích a strategiích přežití na moři chtěli dozvědět více, navštivte některou z našich specializovaných přednášek nebo kurzů. Jejich nabídku najdete na www.seatime.cz.

sailing